V této sérii příspěvků si ukážeme, jak z běžných prezentací udělat zajímavé. Začátky prezentování jsou hodně spojeny s trémou pro si o ní na začátku série povíme.
Tréma je NORMÁLNÍ. A ano všichni ji máme. Kdo ji nemá, to jen nepřiznává. Ať chceme nebo ne, je to reakce našeho těla na stresující podněty. Tím je prezentování. Jen představa vyjít před několik lidí a promluvit k nim děsí řadu lidí. Je to spojeno s našimi představami o prezentování. Všechny tyto trable nám vytváří naše vlastní hlava. Asi bych Vám mohl v tomto příspěvku dát rady typu „dejte si teplý čaj“ nebo „rozhodně zabírá pohyb, proto se před každým prezentováním proběhněte“, ale nedám. Není cílem léčit následky trémy, ale její příčinu. Naše představy.
Vše co děláme je ovlivněno našimi myšlenkami, představami a předpoklady. Tyto myšlenky si dlouhodobě vtloukáme do hlavy. Stejně jako jsme to co jíme. Podobně se chováme podle toho co cítíme. Pokud se budeme krmit špatnými myšlenkami, vzejdou z nás špatné věci. Dám Vám 3 myšlenky, které se prezentujícím minimálně mihnou hlavou.
Lidi mě budou soudit podle toho jakou udělám prezentaci. ŠPATNĚ!
Je tam víc lidí, to znamená, že mě víc poslouchají, takže uslyší každou chybu. ŠPATNĚ!
Všechno mi to budou neustále připomínat. ŠPATNĚ!
Hned na úvod přiznám, že to zní dost tvrdě. Pokud jste prezentující, smiřte se s tím. Na co zde narážím, je schopnost člověka udržet pozornost.
3 vteřiny na první dojem. Víc podle měření vědců nemáme. Proto než dojdete na značku na pódiu a promluvíte, oslovíte slečnu/chlapce, než dosednete na židli na pohovoru mají všichni o Vás jasno. Už Vás „znají“. Ještě před tím, než vůbec stihnete promluvit. No není to super? Nikdo Vás nebude hodnotit podle toho co provedete, protože to udělají ještě dříve. Prostě podle pocitu a předchozích zkušeností. Takže to klidně pusťte z hlavy a raději si pohlídejte jak vstoupit na scénu.
30-90 vteřin je rozpětí ve kterém lidé udrží pozornost. Během prvního vzedmutí pozornosti si Vaši posluchači udělají představu o tom zda Vás budou poslouchat na základě 3 vteřinového prvního dojmu a první věty. Pak už tam jen stojíte a děláte „křoví“ jejich vlastním myšlenkám.
60 vteřin je pro nás prezentující vysvobozující doba. Protože jen po minutě posluchači zapomínají konkrétní znění slovo od slova. Řeknou myšlenku ale už ne slovo od slova. Takže můžete dělat chyby či povídat z cesty. Publikum to prostě zapomene. A to velmi brzo.
Prezentujete. V tu chvíli jste ti, kteří předávají své myšlenky publiku. Ano své myšlenky. Je jedno kdo Vás k ní někdo inspiroval nebo zda popisujete již známé věci. Vždy to budou Vaše myšlenky , které sdělujete. A na vlastní myšlenky jste experti Vy. Nikdo jiný. Jste to Vy.
V publiku mohou sedět lidi, kteří ví o čem povídáte. Možná rozumí tématu a jsou to kapacity v oboru. To znamená, jenom a pouze, že ovládají diskutovanou problematiku. Nenechte se mýlit, že pak rozumí tomu co říkáte. Natož aby vůbec věděli, co chcete říct. Oni Vám nečtou myšlenky, aby věděli co přijde.
Proto známé strachy typu „co když na něco zapomenu“ nebo (můj oblíbený) „co když se do toho zamotám“, jsou naprosto zbytečný. Protože nikdo neví o čem mluvíte. Pamatujte si to…
Poslední část úzce souvisí s oběma předchozími příspěvky. Vaši posluchači jsou jistě super, ale taky Vás neposlouchají. Neřeší, kde uděláte chybu. Protože ji neslyší. Oni neví, že „to“ v prezentaci být nemělo nebo naopak chybělo.
Dokonce si ani nebudou všímat pokud Vám něco spadne. Když se budete prát se žaluziemi, budou nejspíše přemýšlet nad tím, jak se s nimi prali také. Nedej bože, aby Vám vypadlo nějaké slovo, protože by taky mohli nezištně poradit co by to asi mohlo být (a mít z toho dobrý pocit, že se zapojili).
Ruku na srdce, každému se někdy stalo něco co nečekal. Všichni máme pochopení. A hlavně kdo by si toho všímal, když ten stůl je popsaný tak vtipnými básničkami. A hele moucha…
Co můžete pro své klidnější prezentování udělat?
Začněte svůj mozek krmit správně. Myslete na to, že posluchači na Vás mají názor dávno před tím než začnete mluvit. Od té doby si ho jen potvrzují nebo vymýšlí jak si ho potvrdit. Myslete na na myšlenku, kterou chcete předat. Nechte plavat chyby, ty Vám s přednesem nepomohou. Naprostá oddanost myšlence a nadšení pro ni rozhodně pomáhá. Ve skutečnosti je naprosto nezbytné být myšlence/tématu oddán. To je totiž skutečnost, která jej prodává posluchačům. Pokud se toto povede budou za Vámi chodit s gratulacemi a Vaše přednáška bude mít opravdový dopad.
Podívejte se na celou sérii o prezentování!
