Udávání termínů

Udávání termínů je praktický nástroj v time managementu, který vám pomůže mít přehled a nezbláznit se z toho všeho. A navíc pomůže najít motivaci, když se blíží deadline.

Určování termínů pomáhá oběma stranám. Tomu, kdo obdrží výsledek i tomu, kdo má práci udělat. Oba pak totiž mohou dále plánovat.

O udávání termínů sami sobě si můžete přečíst také v článku Jen jednou v ruce.

Co způsobují činnosti bez termínů?

Pokud udáte termín, víte, na čem jste. Mimochodem, kdy jste se sešli s kamarádem, se kterým jste si řekli: „Někdy musíme zajít na pivo.“? Jak by to dopadlo při větě: „Co takhle jít v pátek večer na pivo?“
Podobné to je s tím: „Musím uklidit,“ které vyústí až ve vánoční úklid, na který si vezmete půl den volna (=naplánujete).

Plány a cíle by měly být SMART

S – Specifické, konkrétní

M – Měřitelné

A – A dám to?, dosažitelné

R – Realistické

T – Termínované, ohraničené v čase

Pokud vaše cíle budou splňovat tyto parametry, bude se vám s nimi lépe pracovat a hlavně budete reálně vědět, na čem jste a jak to všechno naplánovat.

Dochvilnost

Dochvilnost je výsadou králů. Ničím neurazíte člověka tolik, jako když přijdete pozdě. Dobře, jsou horší urážky, ale pozdní příchod se pořád drží na vysokých příčkách.

Představte si, že jste v divadle na dlouhém představení, které má dvě přestávky a vy sedíte na kraji řady. Chvíli před začátkem představení si to přikvačí pár, který sedí uprostřed a zvedne celou polovinu řady, aby se dostal na místa. A co hůř, z obou přestávek se vrací jako poslední, takže se řadová rozcvička znovu opakuje. Nedej bože, kdyby ještě potřebovali odejít dřív, aby stihli vlak…

Nebuďte tím posledním párem, který sedí uprostřed. Buďte empatičtí k ostatním. Koneckonců šetříte čas jim i sobě. Vždyť si to vezměte – přijdete o 10 minut později na schůzku, celých 10 minut vymýšlíte adekvátní výmluvu, případně její formulaci (protože nemůžete říct, že jste ho nechali čekat, protože jste se mazlili s kolemjdoucí kočkou.) A pak tuto výmluvu 5 minut vysvětlujete, případně obhajujete. Přitom už mohla být dávno objednaná káva a rozložené podklady pro schůzku.

Pro pobavení:  Dochvilnost v japonském podání

Zdroj

Soustředění

Čím více je kolem nás dění a podnětů, tím těžší pro nás je se soustředit. Neustále cinkající notifikace na telefonu, pocit ostatních, že na ně máme čas kdykoli a pocit náš, že nám náhodou něco uteče na sociálních sítích. Ovšem, pokud jste tady, pravděpodobně chcete své soustředění zlepšit.

Tipy pro lepší soustředění

Podívejme se teď na pár způsobů, jak posílit soustředění. Neexistuje jeden konkrétní návod, protože každý je jiný, někomu vyhovuje stálý šum, jiný musí mít na práci absolutní ticho a bez špuntů do uší se to neobejde. Vyzkoušejte si, co je pro vás nejvhodnější.

Zjistěte, kdy jste nejpozornější

Na papír si vyznačte ráno, odpoledne, večer a udělejte si k příslušné denní době čárku pokaždé, když ztratíte pozornost. Uvidíte, jak jste na tom s pozorností a navíc budete schopni určit, kdy se vám lépe soustředí, a tedy kdy se máte věnovat náročnějším činnostem a na kdy nechat rutinu.

Dýchejte

Okysličte mozek. Alespoň každou hodinu byste se měli jít projít. Nebo si zacvičit. Po hodině učení si dejte čerstvý pomeranč a jděte se projít, třeba jen okolo bloku. Ovoce vám dodá energii a procházka okysličí mozek.

Odpočiňte si

Při procházce se pokuste nemyslet na danou záležitost. Zaměřte se na něco jiného, jednoduššího. Třeba poslech hudby, bezmyšlenkové sledování dění na ulici apod. Pauzy si naplánujte a nevynechávejte je.

Vyhněte se multitaskingu

Pokud se na něco potřebujete opravdu soustředit, dělejte to na plno. Mozek neumí dělat dvě věci naprosto současně, ale stále přepíná pozornost mezi činnostmi. Pokud budete luxovat a u toho poslouchat audioknihu, budete stejně muset přepnout pozornost na to, abyste odstranili kočku a mezitím přeslechnete, co našel hlavní hrdina v kumbále.
Omezte tedy další činnosti, než dokončíte tuto danou. I nejmenší věci naruší celkovou koncentraci.
Zdroj

Nebuďte zbrklí

Existují věci, které vyžadují delší čas a není vhodné se snažit je urychlit. Dovolte si pracovat na něčem déle. Není to zločin a někdy je to prostě potřeba.

Vytvořte si vhodné prostředí

Nemusíte si nutně vybudovat zvukotěsnou místnost. Postačí, když odstraníte věci, které vám narušují koncentraci – tedy např. půjdete se učit do studovny, kde není spolubydlící apod. Dejte ostatním najevo, že vás nemají hodinu rušit (cedulka na dveře nebo taktní upozornění předem). Máte právo na chvíli soustředění, nenechte si ji vzít. Případně zainvestujte do sluchátek, která odfiltrují okolní zvuky.

Trénujte pozornost

Procházejte bludiště ale jen očima, ne tužkou nebo myší. Kdykoli zjistíte, že šlo o slepou uličku, vraťte se k poslednímu záchytnému bodu. Procházení bludiště pomůže zvyšovat efektivitu i přes vyrušování a opětovné vracení se k práci.

Na dalším obrázku je několik symbolů. Přepínejte pozornost mezi jednotlivými skupinami symbolů Vnímejte najednou traktory, mikroskopy, váhy, továrny…
Potom se pokuste několik desítek sekund vnímat pouze váhy, pak piva, továrny, traktory, kola, mikroskopy.

Zdroj obrázků a další cvičení na trénink pozornosti.

Životospráva

Důležité jsou i další prvky, ne tak snadno „viditelné“. Patří mezi ně dostatek spánku – těžko se budete soustředit, když budete unavení. Cvičte – aspoň trochu, aspoň občas. Učte se nové věci, i kdybyste se měli naučit „jen“ nový uzel nebo sestavit origami, procvičujete tím mozek. Jezte vyváženou stravu – na lepší soustředění vám nepomohou 4 energy drinky a káva, zkuste ovoce, ořechy nebo mrkněte na další tipy. Omezte dobu strávenou na počítači, zejména na sociálních sítích, kde se učíte těkat pozorností na stále nové a nové podněty – můžete to řešit i radikálněji a některé si zrušit.

Vytvoření návyku

Velkou výhodou návyků je, že nám šetří čas a energii. Čím častěji totiž nějakou činnost vykonáváme, tím snáze a rychleji nám to jde. To se může stát i nevýhodou v případě špatných návyků (to se totiž taky chceme šetřit).

Jak si tedy vytvořit návyk, aby vydržel

1. Musíme vědět, proč si návyk chceme přivlastnit.

Návyk by měl být dobrý pro naše dlouhodobé cíle a dávat nám smysl.
Není to věc, kterou chceme dělat protože to dělají ostatní, nebo podobných pochybných důvodů. Jinak bude fungovat, jestli chceme začít víc studovat, protože jsme zjistili, že knihy nejsou jenom maturitní četba a chceme si rozšířit obzory a jinak to bude vypadat, když nad vámi bude stát babička s tím, že ona se za mlada tolik učila a vy taky musíte.

2. Formulace by měla být jednoduchá a jasná.

„Začnu víc číst“ je na tolik neurčitá formulace, že si s tím jen těžko poradíte. Jinak to vypadá u „Večer, než půjdu spát, si přečtu aspoň jednu kapitolu.“
Pokuste se vyhnout negativním formulacím (nebudu si kousat nehty), zkuste to udělat jinak (kdykoli si budu chtít kousat nehty, budu místo toho skládat rubikovu kostku).

3. Zařaďte to do programu.

Naplánujte si, kdy nový návyk budete vykonávat. Můžete i vyzkoušet, kdy vám to nejvíc vyhovuje (běh ráno nebo večer) a potom to do programu stabilně zařadit na určitou dobu.
Pokud vám nevyhovuje číst přesně od 19 hodin, možná vám to půjde lépe, když to k něčemu přilepíte. Řekněme, že večer si rádi napustíte vanu a chvíli si v ní poležíte. Co si k tomu vzít knihu?
Po některých návycích se nedostaví hned odměna, jako třeba právě u studia. Není na škodu se tedy odměňovat jinak.

Zdroj obrázku

4. Usnadněte to mozku.

Nemusíte hned přečíst celou knihu. Stačí, když si přečtete kousek. Často stačí třeba knihu aspoň otevřít a přečíst první odstavec. Zjistíte, že to není zas tak hrozné a že zvládnete víc. Nastavte si ze začátku trochu jednodušší cíle (jděte několikrát na procházku a pak teprve začněte běhat, projděte předchozí práce než začnete psát svou diplomku,…)

5. Jak dlouho vydržet?

Mozku to velmi usnadníte, když daný návyk budete dělat opravdu pravidelně. Snáz si zvykne a rychleji si činnost osvojí. Rozhodně vám to půjde lépe, když se tomu budete věnovat každý den 15 minut než 2 hodiny jednou měsíčně.
Jak dlouho trvá, než danou věc budete provádět automaticky nejde jednoznačně určit, hovoří se o 21-40 dnech. Velmi záleží na jednotlivém člověku i náročnosti návyku. Zdroj

Kolik návyků najednou zavést? Na to není přesná odpověď. Některé návyky jsou jednodušší (úklid pracovního stolu po pracovní době), jiné těžší (jít ráno běhat). Nebojte se jich zavést víc najednou, ale raději kombinujte těžší s jednoduššími než těžké s ještě těžšími.

TIP.: Na internetu najdete mnoho 30 denních výzev, můžou vám s návykem pomoct 😉

 

Snění

Denní snění a time management. Jak to jde dohromady?

Nejspíš se budete divit, ale jistá souvislost tam bude. Snění nám totiž může pomoct s motivací.

Na chvíli se zasněte. Pokud se jedná o úkol, do kterého se vám nechce, co se stane, když ten úkol neuděláte? Vybavte si scénář do nejmenších detailů.

Že nepřipravíte prezentaci v práci, bude mít za následek to, že na vás bude šéf křičet. To ale nebude jediné, že ne? Pokud prezentaci pro obchodní partnery nebudete mít hotovou, obchodní partneři nebudou mít tušení o vašem produktu a z obchodu sejde. Ohrozíte tím svou kariéru, ale také pokračování firmy, případně „jen“ zhatíte úsilí kolegů. Ale je fakt, že to odpoledne zvládnete víc levelů v Candy Crush.

No dobrá, trochu přeháníme, důležité je, že neudělaná prezentace neznamená „průšvih“, ale konkrétní důsledky. (Mimochodem, pokud potřebujete pomoct konkrétně s prezentacemi mrkněte na info o prezentování.)

Pozitivní snění

Nebudeme snít jen negativně. Snít je důležité (ne-li důležitější) i pozitivně.

V klidu se zamyslete, co pro vás znamená, že tu prezentaci uděláte? Pomineme to, že ji budete mít konečně z krku. Může vás někam posunout. Prezentační dovednosti dnes patří k velmi ceněným měkkým kompetencím. A nejlépe je trénujete právě tím, že to budete zkoušet a zase zkoušet. Mimo to, trénujete i své vyjadřovací schopnosti, což pomáhá celkově v komunikaci, může vám to pomoci při argumentaci a také v učení (resp. používání) cizích jazyků.

V neposlední řadě, vytvoření prezentace pomůže vaší firmě k získání nových kontaktů a kontraktů. Získáte si váženost, protože někomu se možná váš přednes nelíbil, jenže oni si pravděpodobně nejsou vůbec jistí, zda by to uměli lépe, nebo minimálně tak, jako vy.

To není málo výhod, co myslíte?

Snění a osobní vize

V životě je dobré vědět, kam směřujeme. Nemusí jít o přesnou charakteristiku zaměstnání, počet a jména dětí nebo výška planěk plotu. Záleží jen na vás, jak si svou vizi postavíte. Někdo potřebuje právě přesné počty, někomu stačí natolik abstraktní představa jako „Chci být šťastný.“ Není jedno konkrétní schéma, jak má vaše vize vypadat. Přesnější vize mají tu výhodu, že si je snáz představíme a spíš najdeme cesty, jak se k nim dostat.

Konkrétními vizemi se budeme teď chvíli zabývat. Představte si to, co chcete, po čem toužíte. Ať už je to milion na účtu, nobelovka, 4 děti, cestování,… Zapište si, jaká cesta nebo cesty k tomu vedou.

Vezměme jako příklad, že chcete projet celý svět. Představte si, jak letíte přes oceán, zdoláváte sopky, poznáváte obyvatelstvo, fotíte se s klokany. Zaměřte se na pocity. Jaký máte pocit z procházky po rozehřáté písečné pláži? A nestačí říct/napsat „dobrý“! Vžijte se do toho, užijte si to!

Celkem příjemné, ne?

A teď, co vám v tom brání? Nějaká překážka tu asi bude, jinak už byste měli koupenou letenku na Bali a zbytek článku by vás nezajímal. Je to strach z neznáma? Jazyky? Peníze? Čas? Zapište si překážky a spolu s nimi i možná řešení.

Strach. Opravdu je to tak zlé a nebezpečné cestovat? Co kdyby jel někdo s vámi? Co takhle si o tom dopředu nastudovat co nejvíc informací, abyste nemohli být zaskočeni.
Jazyky. Jaké jazyky už umíte? A jste přihlášeni na Duolingo? Kde jsou nejbližší jazykové kurzy? Nemusíte znát všechny jazyky světa přeci! Často stačí základy a navíc máme přeci chytré telefony a překladače! A tak můžete pokračovat.

Možná teď chcete oponovat, že to, co chcete vy, nemá tak jednoduché překážky. Zkuste se zamyslet, jestli tu věc vážně chcete, vraťte se k těm pocitům z písečné pláže. Pamatujte, kde je vůle, tam je cesta. A pokud ne, možná se dá upravit i vize. Procestovat „celý svět“ zní skvěle, vy ale možná toužíte spíš jen po jižní Evropě, Severní Americe a Asii. V tom případě nebudete potřebovat to očkování do Afriky, na které jste alergičtí, ani nebudete muset pokoušet svůj strach z tuleňů. Buďte trochu realističtí, „celý svět“ pro někoho znamená pas plný razítek, pro jiného pěší túra po Himalájích a sopkách na Kanárských ostrovech.

Pokud narazíte na nějakou překážku a nemůžete s ní pohnout, zkuste vzít do hry někoho dalšího. Jiný pohled na věc vám může pomoci najít nějakou kličku, nějaké řešení problému.

Pište si své vize. Prožívejte je, dělejte si myšlenkové mapy a časové plány. Jakou část výplaty si každý měsíc uložit, abyste za 2 roky mohli odletět na 3 měsíce? Kolik jazyků je třeba aspoň trochu ovládnout? Vytvořte si plán a držte se ho.

Ještě jedna maličkost. Dělejte to kvůli sobě, ne kvůli tomu, abyste byli oblíbení, ne kvůli rodičům, ne kvůli lakům na Instagramu, ale kvůli sobě a svým pocitům. Je to přeci váš život, tedy i vaše vize a sen.

A teď mě omluvte, jdu si zjistit ubytování a dopravu po Irsku…

Eisenhowerův princip

Eisenhowerův princip slouží k určování priorit. Veškeré úkoly se rozdělí podle dvou kritérií – důležitost a naléhavost.
U každé činnosti se zamyslete, jak je pro vás důležitá s ohledem na dlouhodobé i krátkodobé cíle a následky. Poté posuďte, jak rychle musíte danou věc udělat (deadline).

Na základě toho se úkoly rozdělí do 4 kvadrantů:

Teď víme, které úkoly kam můžeme zařadit. Vypsáním úkolů a zařazením do kategorií podle kritérií důležitosti a naléhavosti pomůže s přehledem, kolik jakých úkolů máme.

Jak s úkoly naložit

 

Krize (Důležité – Naléhavé)

V této skupině jsou úkoly, které jsme buď zazdili nebo se objevili nenadále a je nutné je okamžitě řešit. Může to být třeba rozbitý počítač, který nutně potřebujeme k práci a je nutné to řešit.

Úkoly v této skupině nemůžete odkládat protože by mohli mít velmi nepříjemné následky.
Jediným řešením je úkol udělat. Alternativou je, že ho nesplníte pak ale musíte počítat s negativními důsledky.

 

Prevence krizí (Důležité – Nenaléhavé)

Sem se řadí úkoly, které je nutné udělat, ale máte na ně dostatek času. Řadí se sem dlouhodobé úkoly. Často se týkají třeba osobního rozvoje, udržování dobrých vztahů, plánování nebo vzdělávání.
Protože máme čas na přípravu, můžeme si úkol rozdělit na menší díly a plnit postupně a pravidelně. Můžete se zaměřit na proces tvorby.

 

Rutina (Nedůležité – Naléhavé)

Jedná se o většinou krátkodobé pravidelné úkoly, které musíte udělat. Často jsou to jednoduché úkoly, přesto zabírají čas. Může se jednat o odpovídání na e-maily nebo nákup potravin. Úkoly je potřeba plnit, ale většinou se netýkají našich dlouhodobých snů a cílů.
Pokud je to možné, úkol ani nepřebíráme, jinak se takových úkolů můžete zbavit delegováním. Protože se úkol pravidelně opakuje (např. nákup) můžete si vytvořit návyk, kdy a jak daný úkol plnit.

 

Žrouti času (Nedůležité – Nenaléhavé)

Činnosti, které mají nejnižší prioritu, děláme někdy i rádi. Dělí se na dvě skupiny – první jsou věci, které děláme, když prokrastinujeme. Hraní her, sledování televize nebo brouzdání po sociálních sítích nás možná baví, ale většinou to není nijak užitečné ani nás to nikam neposouvá. Ve druhé skupině může být úklid, malování aj. Nehoří to a pokud nečekáte zrovna návštěvu, ani to pro vás není tak důležité. Pozor ovšem, někdy daný úkol necháte vyhnít (možná dokonce doslova) a nic se nestane. Úkol se ale také může náhle přesunout do „Krize“ – to když nenadále přijde na návštěvu třeba tchyně.
Tyto úkoly zkuste řešit rychle (ať se toho rychle zbavíte) a případně víc najednou, např. sledování televize + luxování nebo hraní hry při čekání na vydání balíčku na poště.

A teď vy!

Namalujte/vytiskněte si tabulku a zkuste si zařadit své úkoly do skupin. Zjistíte tak, na čem máte začít okamžitě pracovat a co má ještě čas.

Zdroje: jdipracovat.cz, chovani.eu, salmondo.cz, managementmania.com

Životní role

Přestože (většinou) nejsme herci, ve svém životě zastáváme několik rolí. Jsme studenty, dětmi, rodiči, číšníky, sousedy, kolegy atd. Některé tyto role jsou pro nás důležitější než jiné, přesto se jim nemůžeme věnovat naplno, stejně tak se jiných nemůžeme zbavit.

Přesto je pravděpodobně umíme sestavit podle důležitosti a tím umíme určit své priority. Ano, umíme určit své priority, ačkoliv si to třeba neuvědomujeme a hledáme jinde radu (třeba zrovna tady).

Kruh životních rolí

Pro vizualizaci priorit nám může posloužit kruh životních rolí. Vypište si všechny své životní role a rozdělte je do skupin osobní, pracovní (školní), rodinné a společenské. Do kruhu potom pomocí výsečí nakreslete, kolik energie/času dané skupině věnujete. Sáhněte si do svědomí a nelžete sami sobě, je to zbytečné, tento kruh je pomůckou čistě jen pro vás. Po přečtení spalte.

Jako příklad nám poslouží Pavel Větvička.

Pavel pracuje jako kuchař a večer působí v amatérském divadle. Žije sám, ale má rybičky a přítelkyni. Jeho sestra žije s rodiči na druhé straně republiky, takže je nevídá moc často. Po divadle čas od času skočí s klukama na pivo. O víkendech rád sestavuje modely letadel a lodí.

 

Teď v kruhu zašrafujte, jak moc jste s danou oblastí spokojeni (spokojeni s tím, kolik energie/času dané oblasti věnujete).

Pavel sice vaří rád, ale štve ho, že chybí v kuchyni pomocné síly a on musí chodit dřív do práce, aby se všechno stihlo. Do amatérského divadla ho kdysi zatáhl kamarád, který tam nechtěl chodit sám, jeho už dávno přestalo bavit hrát a odešel. Pavel v divadle zůstal a baví ho to, jen v kombinaci s běžnou prací už je toho na něj moc. Za rodinou jezdí zoufale málo a to je podzim a je potřeba pomoct s tradičním zavařováním všeho, co jeho maminka nasbírá nebo koupí. S přítelkyní se vídá každý den, protože pracuje jako provozní ve stejné restauraci. Ještě že tak, má ji fakt rád. Letadla a lodě se mu daří a skvěle se u toho odreaguje. Zrovna ohledně nich radí u šipek kamarádovi… a kruci, rybičky dlouho nejedly…

Podle kruhu životních rolí vidíte černé na bílém, kam investujete svůj čas a energii a na co už vám nezbývají síly. Přitom by možná stačilo pozměnit jen něco málo.

Co zjistil Pavel? Že je nespokojený s tím, kolik práce musí zastávat v restauraci a zkusí proto nadhodit v práci, aby přijali nějaké brigádníky na přípravu. Odcházet nechce, protože je tam jinak rád. S divadlem je spokojený, tam nic měnit nechce. Se svou láskou se domluvil, že si udělají prodloužený víkend a pojedou mamince pomoct se zavařováním. Koneckonců to dohadování, že špendlíky v žádném případě nesmí přijít do stejné sklenice jako švestky, mu chybí. Dokonce tolik, že barvení Santy Marie rád odloží na příště.

Pavlovi můžeme jen držet palce, že jeho šéf uzná, že nějaké mladé ucho na krájení salátu by se hodilo a že správně popíše už zavařené ovoce.

Pro vás, kteří jste se zasekli u těch rybek: Hned, co přišel domů, je nakrmil. Zpočátku se tvářily dotčeně, ale jen co se nadlábly, začaly zas vesele mávat ploutvičkami.

Pokud chcete na závěr něco k zamyšlení mrkněte na příběh o sklenici s kameny.

Složité rozhodování – Aditivní metoda

V minulém článku jsme se podívali na nejjednodušší manažerskou metodu rozhodování. Také jsme vytvořili tabulku kritérií. Tu využijeme i tentokrát a to při aditivní metodě rozhodování.

Tabulka se mírně liší, není tu zahrnuta cena. S tou budeme pracovat později. Dále je tu o jeden řádek navíc – váhy kritérií.

Váhy (V) vypočteme z bodů důležitosti. Každou váhu vypočteme jako váhu daného kritéria/součet všech vah. Váhu pohotovostní doby vypočteme jako: 10/(10+6+9+4+5+7)=10/41=0,244. Stejně vypočteme i ostatní váhy.

Nyní si potřebujeme doplnit horní a dolní hranice. Což je minimální a maximální hodnota každého kritéria. Pomocí nich budeme standardizovat data. Standardizaci děláme kvůli rozdílnosti dat, každé kritérium má jiný typ jednotek (minuty, gramy, GB) a standardizace smaže rozdíly.

Horní hranice znamená to nejlepší číslo v kritériu a dolní hranice to nejhorší. Tzn. v maximalizačním kritériu to bude horní to nejvyšší číslo, v minimalizačním to nejnižší. Proto u minimalizačního kritéria je dolní hranicí vyšší číslo – pro nás je horší. V Excelu využijte funkce MIN(), MAX() – pozor na minimalizační kritéria.

Nyní budeme počítat standardizovaný užitek. Opět vznikne větší tabulka. Každé číslo se vypočte jako: (hodnota – dolní hranice)/(horní hranice – dolní hranice). Pro Lenovo a jeho pohotovostní dobu to bude: (300-300)/(696-300).

A tuto tabulku konečně vynásobíme váhami. Tedy vždy hodnota*váha kritéria. Pro Lenovo kritérium a jeho pohotovostní dobu tedy 0*0,244

Celá tabulka pak tedy bude vypadat:

Výsledné užitky násobené váhami sečteme (sečteme řádek), vyjde nám tedy celkový užitek výrobků pro nás. Pořadí určíme od nejvyššího užitku. Vyhrál nám Sony Xperia.

Porovnání Užitek/Cena

Užitky, které nám vyšly u aditivní metody, vydělíme cenou.

Pozn.: U/C je vynásobené *10000, aby se to lépe četlo a bylo viditelné na první pohled.

Nejvýhodnější je pro nás nejvyšší číslo. Pokud tedy spolu s užitkem porovnáváme cenu, opět vyhrál Sony Xperia

Pokud jste si vyzkoušeli všechny metody, můžete na závěr dát dohromady pořadí všech metod z čehož lze vytvořit také pořadí.

Vytváříte ale pořadí z pořadí, tak se do toho hlavně nezamotejte. Tak jako tak, vyhrál Sony Xperia.

Soubor s výpočty ke stažení zde (Excel): Manazerske_rozhodovani

Pomocí těchto metod dosáhnete větší objektivity konečného výsledku. Poslední slovo ale máte vy. Může se tedy stát, že dopadnete podobně jako já při výběru notebooku. Porovnávala jsem výrobky podle všemožných parametrů, vstupů USB, váhy, velikosti, numerické klávesnice, výdrže baterie, grafické karty, operačního systému, velikosti pevného disku… Nechávala jsem si poradit od odborníka, který mi vybral top 3 podle požadovaných vlastností. Který myslíte, že jsem si vybrala? Ano, ten červený.

Sheena Iyengar se věnuje studiu našeho rozhodování a prožívání s ním spojeným. Mluví o běžných volbách i těch mnohem složitějších.

Jak na složitá rozhodnutí

V minulém příspěvku jsme se zlehka podívali na snadná rozhodování. Dnes nás čekají ta obtížnější. Ta, kde je více kritérií, která dokonce mohou mít jinou váhu. Manažerské rozhodování je běžnou praxí ve firmách, využít ho můžete ale i při výběru nového telefonu, auta nebo klidně životního partnera.

Projdeme spolu jednotlivé metody krok za krokem. Toto rozhodování doporučuji pro komplexnější rozhodování, kde roli hraje více možností rozhodnutí, více kritérií a různé významnosti těchto kritérií. Pro tvorbu tabulek doporučuji Excel či jiný podobný software, kvůli jednoduššímu a automatickému počítání. Hravě to ale zvládnete i na kalkulačce. Výsledkem těchto metod bude vždy pořadí výhodnosti variant.

Nejprve si vytvoříme tabulku kritérií.

Toto je tabulka tvořená před několika lety (proto jsou typy telefonů starší), jedná se o výběr telefonu – ve výběru jsou Lenovo, Sony Xperia, Huawei a Samsung Galaxy.

Kritérii jsou pohotovostní doba, hmotnost, doba hovoru atd. U kritérií je také uvedeno, zda se jedná o maximalizační nebo minimalizační kritérium (max – pokud usilujeme o co největší číslo; min – pokud chceme co nejmenší číslo, např. pohotovostní doba by měla být co nejdelší = max, cenu preferujeme co nejmenší = min). Je možné využít i kritéria, u kterých jsou jen dvě možnosti – má/nemá, ta pouze převedeme matematicky na 1 (má) a 0 (nemá).
Pokud se stane, že některé kritérium mají všechny stejné – např. kdyby byl u všech 4 jádrový procesor, kritérium vyřadíme – k ničemu by nám nebylo, nic by nám neměnilo.

Body důležitosti – subjektivní preference – jak moc je pro nás dané kritérium důležité. Čísla zvolte podle sebe. Pro mě byla nejdůležitější pohotovostní doba a nejméně důležitá možnost Dual SIM. Kritéria mohou mít stejnou důležitost, přesto je lepší, pokud se budou lišit.

Jednotky jsou pouze pro orientaci – na rozhodování to vliv nemá.

U jednotlivých variant jsou pak vypsaná reálná čísla (v druhé části tabulky), tedy skutečná pohotovostní doba, skutečná hmotnost atd.

S takto vytvořenou tabulkou můžeme vybrat metodu pro rozhodování.

Lexikografická metoda

Metoda je nejkratší, ale využívá většinou jen nejdůležitější kritéria a další nebere v úvahu.

  1. Kritéria seřadíme podle bodů důležitosti od největšího.

  1. Posuzujeme podle prvního (nejdůležitějšího) kritéria. V tomto případě je pro nás nejdůležitější pohotovostní doba a je to maximalizační kritérium. V tomto kritériu jasně vede Sony Xperia – umístí se tedy jako první v pořadí.
  2. Na druhém místě se umístí Huawei a Samsung Galaxy. Protože mají toto kritérium stejné, posoudíme je podle druhého nejdůležitějšího kritéria – doby hovoru. Ani podle tohoto kritéria nerozhodneme, jsou stejné, přesuneme se tedy na další kritérium v pořadí, což je cena. Cena je minimalizační kritérium (lepší menší) a v tomto případě vyhrál Samsung a umístí se tedy jako druhý v pořadí a třetí Huawei.
  3. Podle prvního kritéria určíme jako poslední Lenovo.

Pro lepší čitelnost soubor s výpočty ke stažení zde (Excel): Manazerske_rozhodovani (na listu „Lexi“)

Toto byla jedna z nejjednodušších metod manažerského rozhodování. V příštím příspěvku se podíváme na složitější metodu, která bere v potaz všechna kritéria.

Proč nás rozhodování tak otravuje

Rozhodování, ať už v jakékoli podobě, nás provází od narození až do smrti. Rozhodujeme se, zda tu kaši sníme nebo ne, jestli ten referát někde obšlehneme nebo se budeme lopotit s vlastním, jestli se vdáme/oženíme a také jestli budeme s tou zákeřnou nemocí bojovat nebo to vzdáme. Po celý život nás pronásleduje těžší či lehčí volba mezi dvěma nebo hůř, více cestami.

Protože žijeme ve světě neomezených možností, rozhodování se stává těžším – právě kvůli neomezeným možnostem. Čím více máme na výběr, tím spíše můžeme podlehnout tzv. rozhodovací paralýze. Ta má za následek, že čím více variant je, tím spíš je pro nás těžší se rozhodnout, budeme to oddalovat (prokrastinovat) a pravděpodobně nebudeme s výsledkem tolik spokojeni, protože budeme zpochybňovat výhodnost varianty oproti jiným.

Velmi záleží i na tom, jak jsou nám jednotlivé možnosti prezentovány.

 

Jak se rozhodovat o snadných věcech:

Následující metody Vám pomohou s každodenními rozhodnutími, jako je výběr restaurace nebo oblečení.

  1. Eliminujte možnosti
    Čím méně možností, tím snáze se rozhodnete. Dokonce je možné, že vylučovací metodou dojdete ke konečnému výsledku.
  2. Byla vám nějaká možnost sympatičtější hned od začátku? Vyberte ji! Stejně tak, pokud vám nějaká od začátku nesedla, pryč s ní!
  3. Nechte vybrat někoho jiného.
    Líbí se vám, co vybral? Zachovejte se podle toho. Stále váháte a hledáte argumenty proti? Vyberte to druhé (případně tuto variantu vyřaďte).
  4. Máte delší čas na rozmyšlení?
    Zvolte klasickou metodu výhod a nevýhod, sepište je pro každou variantu.
    Vyberte variantu, která vyhrála.
    (Tak jako tak, podvědomě vymýšlíme více výhod a méně nevýhod pro to, co se nám od začátku jevilo jako lepší varianta.)
  5. Prostě udělejte rozhodnutí.
    Ovlivní volba restaurace celý váš příští život? Ne! Tak vidíte, pokud máte hlad, jděte do té bližší a do té vzdálenější, pokud se chcete před obědem ještě projít.

 

Držte se jednoduchosti. Nezatěžujte se tolik snadnými rozhodnutími a nechte si energii na ta složitější.

Ochrana osobních údajů

ZÁSADY OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ ze dne 18.9. 2018 (dále jen „Zásady“)

 

Vzhledem ke skutečnosti, že naše společnost si je vědoma významu ochrany osobních údajů a soukromí svých klientů i dalších osob, při shromažďování, uchovávání a zpracování osobních údajů postupuje v souladu s právními normami Evropské unie a s ohledem na to, že účelem těchto Zásad je splnit informační povinnost vůči všem dotčeným osobám (subjektům osobních údajů) vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění (dále též „GDPR“), zveřejňujeme tyto Zásady ochrany osobních údajů:

 

  1. POJMY

1.1. Uživatel je identifikovaná fyzická osoba, a je tak v postavení subjektu osobních údajů (dále též „Subjekt“).

1.2. Poskytovatel je vůči Uživateli správcem osobních údajů (dále též „Správce“).

 

  1. ZPRACOVÁVANÉ OSOBNÍ ÚDAJE

2.1. Správce zpracovává osobní údaje, které získá přímo od Uživatele a které jsou nezbytné pro plnění smluvního vztahu mezi subjektem a správcem. Osobní údaje správce zpracovává po dobu trvání smluvního vztahu a dále po dobu nezbytně nutnou z hlediska evidence a archivace.

2.2. Účel zpracování osobních údajů získaných od Uživatele: osobní údaje Správce zpracovává pro účely plnění smlouvy. Dále na základě souhlasu Správce zpracovává osobní údaje pro marketingové účely nebo pro účely komunikace s Uživateli; v tomto případě není poskytnutí osobních údajů zákonným ani smluvním požadavkem.

 

  1. ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

3.1. Správce je oprávněn v některých případech využít služeb externích společností, které zpracovávají osobní údaje poskytnuté Správci. Za tím účelem je zejména oprávněn uzavřít zpracovatelskou smlouvu s jiným subjektem.

3.2. Správce je oprávněn na základě jeho oprávněného zájmu zpracovávat osobní údaje Uživatelů pro účely přímého marketingu, neboť přímý marketing je ve smyslu GDPR oprávněným zájmem Správce. Proti tomuto způsobu zpracování můžete podat námitku (viz odst. 5.2.6).

3.3. Uživatel bere na vědomí, že není povinen poskytnout jakékoliv údaje o své osobě ani udělit souhlas s jejich zpracováním.

3.4. Osobní údaje Uživatelů nebudou zpřístupněny třetím osobám ve formě veřejně přístupného seznamu.

3.5. Osobní údaje nebudou předávány do třetích zemí, ani mezinárodních organizací.

 

  1. OSOBA POVĚŘENÁ OCHRANOU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

4.1. Správce jmenoval osobu pověřenou ochranou osobních údajů, kterou je možné kontaktovat prostřednictvím emailu david@uni-w.cz.

4.2. V případě potřeby je možné kontaktovat Správce prostřednictvím výše uvedené adresy nebo pomocí kontaktního formuláře na webových stránkách.

 

  1. PRÁVA SUBJEKTŮ

5.1. Subjekt je oprávněn uplatňovat vůči Správci níže uvedená práva v rozsahu a za podmínek uvedených v Kapitole III nařízení GDPR.

5.2. Práva Subjektu jsou následující:

5.2.1 Právo na přístup k osobním údajům: Máte právo získat od Správce potvrzení, jestli osobní údaje, které se Vás týkají, zpracovává. Pokud dochází ke zpracování Vašich osobních údajů, máte právo získat přístup k těmto údajům. Tento přístup bude zahrnovat např. informace o účelech zpracování, kategoriích osobních údajů a informace o zdroji osobních údajů. Rovněž máte právo požadovat kopii zpracovávaných osobních údajů. Pokud subjekt požaduje výpis zpracovávaných osobních údajů dříve než 6 měsíců od posledního zaslání tohoto výpisu, je správce oprávněn požadovat náhradu 120Kč za náklady spojené s vypracováním daného dokumentu.

5.2.2 Právo na opravu: Máte právo na to, aby Správce bez zbytečného odkladu opravil případné nepřesné osobní údaje, které se Vás týkají a které o Vás Správce zpracovává.

5.2.3 Právo na výmaz: Pokud nastane některý z důvodů vymezených nařízením GDPR (např. osobní údaje již nebudou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány, nebo dojde k odvolání Vašeho souhlasu), máte právo na to, aby Správce bez zbytečného odkladu (do 30 dní) vymazal osobní údaje, které se Vás týkají. Toto právo se však neuplatní neomezeně. K výmazu nedojde např. pokud jsou údaje zpracovávány na základě právní povinnosti plynoucí z právních předpisů.

5.2.4 Právo na omezení zpracování: Máte právo na to, aby Správce omezil zpracování v případech vymezených nařízením GDPR. Jedná se např. o situaci, kdy budete popírat přesnost osobních údajů, a omezení bude probíhat po dobu, kdy Správce bude přesnost osobních údajů ověřovat.

5.2.5 Právo na přenositelnost údajů: V některých případech, vymezených nařízením GDPR (např. pokud je zpracování založeno na Vašem souhlasu), máte právo na to, aby Vám Správce poskytl Vaše osobní údaje ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, a právo předat tyto údaje jinému správci. Máte rovněž právo, pokud je to technicky proveditelné, aby Správce poskytl tyto údaje jinému správci přímo, je-li to technicky proveditelné.

5.2.6 Právo vznést námitku: Máte právo z důvodů týkajících se Vaší konkrétní situace právo kdykoli vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se Vás týkají, pokud jsou tyto osobní údaje zpracovávány na základě splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci nebo oprávněných zájmů Správce či třetí strany, včetně profilování založeného na těchto ustanoveních. Máte právo vznést námitku proti zpracování pro účely přímého marketingu.

5.2.7 Právo nebýt předmětem automatizované individuální rozhodování, včetně profilování: Máte právo nebýt předmětem žádného rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování, včetně profilování, které má pro Vás právní účinky nebo se Vás obdobným způsobem významně dotýká. Toto právo se však neuplatní ve všech případech, např. pokud je rozhodnutí nezbytné k uzavření nebo plnění smlouvy mezi Vámi a Správcem.

 

  1. POSKYTNUTÍ SOUHLASU A PRÁVO JEJ KDYKOLIV ODVOLAT

6.1. Souhlas se zpracováním osobních údajů je udělován Poskytovateli, jakožto správci osobních údajů.

6.2. V případech, kdy je zpracování Vašich osobních údajů založeno na Vašem souhlasu, můžete tento souhlas kdykoliv odvolat.

6.3. Poskytujete-li jakékoliv osobní údaje a souhlasíte-li s jejich zpracováním, činíte tak zcela dobrovolně. Odvolání souhlasu, ale i jeho udělení, je tak Vaší svobodnou volbou, a Správce Vás k takovému jednání není oprávněn nutit, ani Vás jakýmkoliv způsobem postihnout. Odvolání souhlasu však nemá vliv na zákonnost zpracování před jeho odvoláním (tj. jeho odvolání nemá zpětné účinky).

6.4. Souhlas se zpracováním Osobních údajů můžete odvolat prostřednictvím emailu david@uni-w.cz nebo pomocí kontaktního formuláře na webových stránkách.

 

  1. STÍŽNOSTI

7.1. Máte právo kdykoliv podat stížnost týkající se zpracování Vašich osobních údajů k naší osobě pověřené ochranou osobních údajů, dle údajů uvedených v odstavci 4.

7.2. Máte rovněž právo podat stížnost týkající se zpracování Vašich osobních údajů k dozorovému úřadu, především v členském státě obvyklého pobytu nebo výkonu práce, kterým je pro Českou republiku Úřad pro ochranu osobních údajů, Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7.

 

  1. POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ ZE STRANY SUBJEKTU ÚDAJŮ

8.1. V případech, kdy je poskytování Vašich osobních údajů z Vaší strany zákonným požadavkem, máte povinnost tyto osobní údaje poskytnout. Stejná situace nastává, pokud je Vaší povinností poskytnout osobní údaje na základě uzavřené smlouvy. Pokud je poskytnutí osobních údajů povinné, a z Vaší strany k jejich poskytnutí nedojde, může dojít k uplatnění důsledků uvedených v příslušném právním předpise, resp. smlouvě.

 

  1. OBCHODNÍ SDĚLENÍ

9.1. Pokud projevíte svůj výslovný souhlas s tím, že Poskytovatel může použít Vaši emailovou adresu pro účely zasílání obchodních sdělení, budou Vám obchodní sdělení zasílána. Budete však oprávněni vzít kdykoliv zpět svůj souhlas prostřednictvím emailu david@uni-w.cz nebo pomocí kontaktního formuláře na webových stránkách.