Životní role

Přestože (většinou) nejsme herci, ve svém životě zastáváme několik rolí. Jsme studenty, dětmi, rodiči, číšníky, sousedy, kolegy atd. Některé tyto role jsou pro nás důležitější než jiné, přesto se jim nemůžeme věnovat naplno, stejně tak se jiných nemůžeme zbavit.

Přesto je pravděpodobně umíme sestavit podle důležitosti a tím umíme určit své priority. Ano, umíme určit své priority, ačkoliv si to třeba neuvědomujeme a hledáme jinde radu (třeba zrovna tady).

Kruh životních rolí

Pro vizualizaci priorit nám může posloužit kruh životních rolí. Vypište si všechny své životní role a rozdělte je do skupin osobní, pracovní (školní), rodinné a společenské. Do kruhu potom pomocí výsečí nakreslete, kolik energie/času dané skupině věnujete. Sáhněte si do svědomí a nelžete sami sobě, je to zbytečné, tento kruh je pomůckou čistě jen pro vás. Po přečtení spalte.

Jako příklad nám poslouží Pavel Větvička.

Pavel pracuje jako kuchař a večer působí v amatérském divadle. Žije sám, ale má rybičky a přítelkyni. Jeho sestra žije s rodiči na druhé straně republiky, takže je nevídá moc často. Po divadle čas od času skočí s klukama na pivo. O víkendech rád sestavuje modely letadel a lodí.

 

Teď v kruhu zašrafujte, jak moc jste s danou oblastí spokojeni (spokojeni s tím, kolik energie/času dané oblasti věnujete).

Pavel sice vaří rád, ale štve ho, že chybí v kuchyni pomocné síly a on musí chodit dřív do práce, aby se všechno stihlo. Do amatérského divadla ho kdysi zatáhl kamarád, který tam nechtěl chodit sám, jeho už dávno přestalo bavit hrát a odešel. Pavel v divadle zůstal a baví ho to, jen v kombinaci s běžnou prací už je toho na něj moc. Za rodinou jezdí zoufale málo a to je podzim a je potřeba pomoct s tradičním zavařováním všeho, co jeho maminka nasbírá nebo koupí. S přítelkyní se vídá každý den, protože pracuje jako provozní ve stejné restauraci. Ještě že tak, má ji fakt rád. Letadla a lodě se mu daří a skvěle se u toho odreaguje. Zrovna ohledně nich radí u šipek kamarádovi… a kruci, rybičky dlouho nejedly…

Podle kruhu životních rolí vidíte černé na bílém, kam investujete svůj čas a energii a na co už vám nezbývají síly. Přitom by možná stačilo pozměnit jen něco málo.

Co zjistil Pavel? Že je nespokojený s tím, kolik práce musí zastávat v restauraci a zkusí proto nadhodit v práci, aby přijali nějaké brigádníky na přípravu. Odcházet nechce, protože je tam jinak rád. S divadlem je spokojený, tam nic měnit nechce. Se svou láskou se domluvil, že si udělají prodloužený víkend a pojedou mamince pomoct se zavařováním. Koneckonců to dohadování, že špendlíky v žádném případě nesmí přijít do stejné sklenice jako švestky, mu chybí. Dokonce tolik, že barvení Santy Marie rád odloží na příště.

Pavlovi můžeme jen držet palce, že jeho šéf uzná, že nějaké mladé ucho na krájení salátu by se hodilo a že správně popíše už zavařené ovoce.

Pro vás, kteří jste se zasekli u těch rybek: Hned, co přišel domů, je nakrmil. Zpočátku se tvářily dotčeně, ale jen co se nadlábly, začaly zas vesele mávat ploutvičkami.

Pokud chcete na závěr něco k zamyšlení mrkněte na příběh o sklenici s kameny.

One Reply to “Životní role”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *