Proces nebo produkt

Při vypracovávání delších úkolů (delší = minimálně v rámci hodin), je často velmi složité donutit se do daného úkolu pustit. Často ani nejde o samotnou práci, ale prostě se k tomu „dokopat“. Zkuste se místo výsledku zaměřit raději na proces tvorby.

Víme, že je toho moc a strávíme nad tím mnoho času. A nechce se nám. Hodně se nám nechce. Raději bychom dělali cokoli jiného a to i věci, které obyčejně nemáme rádi. Třeba úklid. Ve chvíli, kdy je nutné napsat diplomovou práci (dosaďte si úkol dle libosti), raději vše pečlivě uklidíme, utřeme prach, zameteme a vytřeme a pastelky srovnáme podle kódů barev. To už je večer? Jejda, tak to se zase na tu diplomku nedostalo… A takhle pořád dál.

Nechce se nám. Máme pocit, že to bude bolet, když se do toho pustíme. A tím je myšlena skutečná psychická i fyzická bolest a utrpení.

Dá se to zvládnout

Pro začátek je potřeba to celé převést do realistické roviny. Bude to jeden z prvních kroků a slibuji, že ten bolet nebude.

Ano, musíte napsat diplomku, to je fakt. Zabere vám to hodně času, to je taky fakt. ALE, je to reálné, zvládlo to už spousta lidí a vy jste se dostali až tak daleko, že zbývá (téměř) jen napsat diplomku. To jste zvládli docela dost – zvládli jste noční neklid na kolejích, zvládli jste dojíždění, zvládli jste nedostatek jídla (případně jste přežili UHO v menze), zvládli jste desítky předmětů – zápočty i zkoušky, zvládly jste povyšování se učitelů, zvládli jste úředního šimla a zvládli jste i tu divnou spolubydlící, která se bála jedné aromatické svíčky, protože způsobuje rakovinu a odmítla vejít do pokoje, dokud svíčka hořela (true story). Diplomka by vás tedy neměla zastavit.

Vraťme se k tématu. Diplomka (nebo cokoli jiného) není úkol na chvíli a přemlouvání do psaní bývá ještě delší. Máte dvě možnosti – diplomku rozdělit na kousky a vypracovávat ty kousky nebo se zaměřit na proces tvorby a ne na výsledek (tomu se budeme teď věnovat). Případně můžete obě metody zkombinovat.

Proces tvorby

Nezaměřujte se na výsledek (dnes napíšu 8 stránek), ale na proces (odpoledne budu 2 hodiny psát). Psát 2 hodiny není nedosažitelné a jediné, co k tomu potřebujete, jsou ty 2 hodiny. Naplánovat si 8 stránek vás může znechutit, protože mozek si řekne: „Jaj, 8 stránek a dokud to nenapíšem, ten seriál si nepustíme. Nééé, já chci seriál, 8 stránek je moc, to bolí, né, pusťe mě ven!“ Na ty 2 hodiny psaní bude pravděpodobně frfňat taky, ale bude to vypadat jinak: „Fajn, od 14 hodin píšu, v 16 je volno… To psaní je fakt hnusný, ale aspoň ještě kus odpoledne mi zbude a stihnu půl série.“

Výhodou stanovení přesného cíle (8 stránek) je, že znáte výsledek. Víte, jaká bude startovací pozice zítra a kolik přesně vám bude po dnešku chybět napsat. Výhodou zaměření na proces (2 hodiny) je, že pokud se zaseknete u něčeho komplikovaného, co jde pomaleji, se nebudete ten den trápit s dalšími 7 stranami a opačně, pokud vám daná část půjde od ruky, můžete toho napsat mnohem víc.

V naplánovaném časovém intervalu se také snáze plánují pauzy (např. s použitím metody POMODORO) a případná vyrušení.

Nejhorší smrt je z vyděšení

Nebojte se toho úkolu (on se vás nejspíš bojí mnohem víc). Klidně si jen sedněte a čtěte si své předchozí poznámky, třeba vás něco napadne. Nebo můžete upravovat formátování. Zkuste každý den něco málo, i kdyby to mělo být jen 10 minut upravování grafů. Stojí to za to. Pokud se tomu budete věnovat každý den jen malou chvíli, budete se v práci lépe orientovat a nebudete zapomínat, kde jste skončili, tedy nebudete muset pokaždé začínat nanovo. Mozek si navíc zvykne, že to nebolí a že nevadí, když se na to chvilku podívá. A kdo ví, třeba zapomene na to, že pracuje a strávíte spolu příjemné 4 hodiny psaní bez utrpení (bez ironie).

Mrkněte i na další tipy.

3 Replies to “Proces nebo produkt”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *