Cíl dnešního příspěvku: Zarýt jim to do paměti
Nejkretivnější úkol dne. Na začátku děláte z návštěvníka posluchače, musíte potvrdit, že z posluchače se stane nositel myšlenky. Jak jednoduše řečeno…
Začneme tím, že si zopakujeme informace o pozornosti.
- množství podnětů, které je člověk schopen vnímat najednou – dítě 2-3, dospělí 4-5
- 100% pozornost jste schopni udržet 30 – 90 vteřin
- délka vyučovací hodiny (45 minut) je stanovena na základě optimálního udržení pozornosti
- po 15 – 20 minutách by měla následovat 3minutová přestávka a po hodině by měla být přestávka 10 minut
Opakování máme za sebou. Teď přijde jejich využití. Bude nás zajímat struktura a kontrast.
Struktura
V podstatě jde o to správně pracovat s úvodem a závěrem. Pozornost během prezentací je jako U. Posluchači se zaměřují na začátek a konec. Je jedno jakou metodu zvolíte. Všechny budou mít ZAČÁTEK, prostředek a KONEC. To jsou dvě místa, kde máte opravdový dopad na posluchače a je dobré ho naplno využít.
Co to znamená?
To znamená, že máte prvních 60 vteřin na to překvapit je. Drtivá většina lidí si vytváří domněnky.
Vy jako prezentující máte jen dvě cesty. Potvrdit nebo vyvrátit.
Potvrdit domněnku je z pravidla složitější. Nejprve musíme vědět, co potvrdit. A teprve potom to můžeme potvrdit. Nicméně výsledek za to stojí. Posluchači se již na začátku vnitřně naladí na souhlas. Což znamená, že máme částečnou pozornost publika na relativně dlouhou dobu.
Na druhou stranu vyvrácení domněnky může být mocnější. Na počátku máme volné ruce v tom co „plácnout“. Domněnka je jen jedna, a tak není složité ji minout.
Je ale mnohem náročnější následně ukočírovat publikum. Když už ho vyvedeme z konceptu, musíme mu nabídnout cestu. Dostává se nám do ruky plná pozornost a nyní se hraje all-in. Buď zaujímáme a máme posluchače nebo budeme vyprávět mrtvým duším.
Co je tedy říci úvodem?
- To nejsilnější co vymyslíte!
- Otázku (Víte proč Steve Jobs vládl prezentacím?),
- vtip (neumím vyprávět vtipy),
- překvapivou statistiku (Průměrný muž řekne za den 15 669 slov. Téměř 13 000 jich je úplně zbytečných.)
- osobní příběh.
Ať řekne cokoliv, pamatujte, že to musí souviset se zbytkem prezentace. Posluchači chtějí cítit provázanost a plynulost. Jinak se budou spíše zaobírat nesouvislostmi a nedorazy. Jako když máte tobogán, kde každý spoj řeže do zad. Místo užívání si jízdy přemýšlíte, jak jinak si lehnout, aby to neřezalo. Celý dojem z jízdy je poražen několika špatnými spoji. (proto předchozí příspěvky o sdělení, tématu a skriptu)
Vše má svůj konec i povídání o úvodu.
Když se zadíváte na obrázek s vývojem pozornosti je druhý vrchol na konci. Nikoli uprostřed, ale na konci. První vrchol rozhoduje jestli budete mít sál s posluchači. Druhý vrchol rozhoduje, jaký pocit si z prezentace odnesou. Proto když posluchači odejdou a nikomu o prezentaci nepoví, není to chyba prezentace. Je to Vaše chyba. Protože:
každý konec je nový začátek.
Co jsme si říkali o začátku? Nó jasně, je super důležitý. Až budete uzavírat prezentaci, musí to být bomba. Otevíráte novou kapitolu. Čas po prezentaci.
- Dejte publiku důvod k akci. (like na sociálních sítích, přihláška na další prezentaci, sepsání pro ně zajímavých myšlenek, meeting point…)
- Naposledy je rozhýbejte. (nechte je udělat dřepy, dopřejte jim vyzkoušet si produkt, ať hledají šípy…)
- Uzavřete téma úvodní myšlenkou/názvem. (nic není větší mindfuck než závěr, který navazuje na začátek)
Dnes uzavřu první polovinu kapitoly nástroje doporučením.
Do úvodu prezentace dejte 80% kreativity a času. Do závěru dejte 40% kreativity a času. Jen tak totiž zařídíte, že vaše prezentace zapůsobí na 120%.
