V jedné nížině leží město Pardubice. Není tajemné ani ztracené. Prostě je.
V tom městě byli tři studenti a jedna společnost. Tohle je příběh o tom jak se jejich cesty na jeden den propojily.
Jak to v českých pohádkách bývá, hlavní hrdina vyrazí poznávat svět. K důležité části cesty patří pořádná výslužka, kterou nabízí za dobré rady neznámým poutníkům. Tu se stalo že naši tři studenti vyrazili na cestu s houskou se salámem, dvěma tousty a vařenou brokolicí a mrkví. Cesta nebyla ani tak dlouhá a náročná a rychle je zavedla na dvůr společnosti Strojíren Hedvikov. A tam v jedné zasedací místnosti náš příběh začíná.
Hned po seznámení s ředitelem se naši hrdinové vydali poznat jeho království. Bez kočáru a bez panošů se jali projít výrobní halu. Procházeli mezi surovým materiálem, polotovary a hotovými výrobky a tu a tam se zastavili u věrných zaměstnanců obsluhujících všelijaké stroje. Postupně se naši studenti společně s ředitelem dostali až k významným detailům celého procesu. A i když se celé ředitelovo království zdálo fungující a bezstarostné, z každé pohádky víme, že někde číhá drak neboli zdvihnutý ukazováček značící blížící se bouře. Naštěstí nebylo potřeba týmu vycvičených detektivů z oddělení záhad. Sám ředitel zasvětil naše studenty do svých chmur.
Tak se stalo, že naši hrdinové měli najít svými mladými zraky návrhy na zvýšení efektivity a zpracovat je do strategického plánu. To znělo jako práce pro hrdiny. Tak se v oné místnosti, kde náš příběh začal, opět sešli naši studenti nad prázdnými papíry, které měli naplnit nápady. Studenti se nadšeně a nebojácně pustili do díla. Jak dopoledne ubíhalo a nápady a náměty vršily, začalo býti jasné, že z oné místnosti to jen tak nepůjde. A s vervou našich hrdinů vlastní, se každý pustil do oslovování cizích království. Jeden ze studentů za pomoci dálkového komunikačního zařízení probíral situaci s mudrci, zatímco zbylí dva vyrazili mezi zaměstnance. Podle pravidla „já klepu ty mluvíš“ zahájili společnou rozmluvu s náhodnými zaměstnanci. Nabídli by jim i něco z výslužky, ale bylo už pozdě, všechna padla na nápady. I tak se dobří lidé podělili o svá moudra.
Nabyté znalosti a již vymyšlené návrhy pomalu, ale jistě, zapadaly do plánu. A ještě než se den s nocí sešel byl pohled našich hrdinů hotový. Jak bylo dílo dokonáno setkala se naše družina opět s ředitelem. Tentokrát se místo projíždění po divech zdejšího dvora příběh uzavírá. Ředitel se studenty probral jejich pohled na věc a studenti se chlubili společnou prací. V oné zasedací mstnosti, kde příběh začal, tak příběh i končí.
Možná čekáte, zda si hrdinové neodnesou princeznu nebo půl království. Neodnesou. Mohou však využít něčeho lepšího než je princezna a to zkušeností z jednoho dne manažerem.
